Náš oddíl měl pěknou, ale malou klubovnu. Všichni se tam stěží vešli, proto se větší část oddílových schůzek konala venku u táborového kruhu, který máme vedle klubovny.
Velmi se nám osvědčil kruhový přístřešek nad táborovým kruhem, jak se o něm zmiňuje E. T. Seton v Knize lesní moudrosti. Oddíl se v něm mohl scházet za každého počasí, i za deště, dokonce i v zimě, protože po obvodu jsme zavěsili plachty, které vytvořily z přístřešku uzavřený prostor s otvorem uprostřed, kudy odcházel kouř. Při topení dobrým dřívím zde bylo stejné, nebo i větší teplo než v klubovně. A tak na každé schůzce jsme mohli prožívat kouzlo táborového ohně.
Jak si takový přístřešek postavit:
Nosné tyče jsme si po dohodě s hajným udělali v lese ze soušek. Prkna jsme koupili ve stavebninách. Základna našeho přístřešku je osmiboká, jedna strana měří 2,5 m. V rozích osmiúhelníku jsou vztyčeny kůly, vysoké 2,20 m, nahoře spojené prkny minimálně 15 cm širokými. Podpěrné kůly pro střechu postavíme do rohů vnitřního osmiúhelníka, který je menší o 120 cm. Výšku kůlů volíme podle sklonu střechy (asi 250 cm).
Kůly jsou také nahoře po obvodu spojeny prkny.
Postup stavby:
Postavíme vnější a vnitřní kruhy, které podle terénu srovnáme do roviny. Rohové kůly spojíme v horní a dolní části prkny, viz obr. A. Další prkna přibijeme rovnoměrně po obvodu střechy. Konce prken, které tvoří otvor pro odvádění kouře, spojíme příčnými prkny, viz obr. B. Střechu přikryjeme lepenkou. Dolní spojovací prkna tvoří podpěry pro lavice, proto jejich výšku volíme s ohledem na děti. Lavice máme širší, aby se na nich dalo při dvoudenní akci u klubovny spát. Dvě protilehlé lavice jsou odnímatelné, aby byl přístřešek průchozí. Tři pole je vhodné zavětrovat, viz obr. C.
