Medvěd a vrána
Na suchém stromě nad propastí Grand Canyonu sedí vrána. Po chvíli přijde pod strom medvěd.
„Vrána, hele co to tam děláš?“ ptá se medvěd.
„Ale, coby“ odpoví vrána „já tady machruju.“
„Hele vrána“ povídá na to medvěd „moh’ bych tu chvíli machrovat s tebou?“
Vrána si poposedne na větvi a odpoví:“Ale jo, proč ne“.
Tak medvěd vyleze na strom, sedne si na větev vedle vrány. Chvíli tam tak spolu machrujou a pak se větev ulomí. Oba dva začnou padat dolů. Když jsou asi tak v polovině pádu, začne vrána mávat křídly a vznášet se.
Medvěd se diví: „Vráno, co se to děje todle to, jak jako co teď???“
„No jo medvěde, nemáš křídla, nemachruj“
🙂
V poušti
Plazí se dva kovbojové pouští, z posledních sil jeden z nich povídá:
„Joe, vystřel, snad nás někdo uslyší“.
„Nemůžu Georgi, došly mi šípy!“
Myška a krtek
Hrabe si myška novou noru, kolem jde zajíc.
„Myško proč si nezajdeš ke krtkovi a nepůjčíš si jeho lopatičku? Šlo by ti to líp!“
„No to je pravda“, říká si myška a běží ke krtkovi. Cestou si povídá:
„Ten krtek je ale lakomec, co když mi tu lopatičku nepůjčí…“ Jde dál, ale za chvíli si zase říká:
„Ten starej lakomec mi ji určitě nebude chtít půjčit, já ho znám!“ No ale pokračuje v cestě:
„No ten lakomec lakomej mi ji určitě nepůjčí!!“ Dojde ke krtkovi, zazvoní, vyleze krtek, myška ho flákne cihlou a zařve:
„Tak si tu lopatičku sežer, lakomče!!!“ A utíká domů.
